“Když máš dob­ré přá­te­le, nepo­tře­bu­ješ zrcad­lo,” přečetl jsem si jed­nou na zrcad­le v kou­pelně. Mys­lím, že to rčení má oprav­du něco do sebe. A pro­to bych si přá­la, aby kaž­dý přes­tal potře­bo­vat zrcad­lo, aby se viděl. Mohu se vás zeptat, kolik máte blíz­kých přá­tel? Nem­lu­vím o kamará­dech, se který­mi může­te jít pařit, ale o těch, se který­mi sdí­lí­te své nejo­s­ob­ně­jší zážit­ky a nejhlu­b­ší poci­ty a myš­len­ky. V ideálním pří­pa­dě se to týká tří lidí, proz­ra­zu­je psy­cho­ter­a­peut Wolf­gang Krü­ger. Tito blíz­cí přá­telé mají také man­dát mlu­vit do živo­ta a věci peč­li­vě zko­u­mat. Uka­zu­jí vám také “slepá mís­ta”, tj. věci ve vaší osob­nos­ti, kte­ré zůs­tá­va­jí skry­té. Mimocho­dem, tato zpět­ná vaz­ba vám pomá­há růst ve vlast­ní osob­nos­ti a dále se roz­ví­jet.

Tito přá­telé jsou bohužel vel­mi vzá­cní. Jak ale zís­kat tato blíz­ká přá­telst­ví, kamará­dy, se který­mi může­te prožít těžké chví­le a kteří s vámi vydrží, i když nemá­te dob­rou nála­du? Blíz­cí přá­telé nej­sou dílem náho­dy, ale mají také hod­ně spo­leč­né­ho s vaším cho­vá­ním. Zde je 9 tipů pro dob­ré přá­telst­ví:

1) Dovolí­te lidem, kte­ré jste si vybra­li, aby nahlí­že­li do vaše­ho živo­ta? Jste schop­ni se dané oso­bě ote­vřít? Je oprav­du odvá­ž­né udělat prv­ní krok a podě­lit se o své vni­třní myš­len­ky. Pokud se vám napří­klad momen­tálně nedaří, nepřed­s­tí­rej­te, že je vše v pořád­ku, ale upřím­ně přiz­nej­te, že něco není v pořád­ku. Zkušen­os­ti uka­zu­jí, že to pomá­há i druhé­mu člo­vě­ku, aby se pos­tup­ně ote­vřel a řekl vám o sobě.

2) Dává­te něk­terým přá­telům man­dát, aby proml­ou­va­li do vaše­ho živo­ta? Jiný­mi slo­vy, dovo­lu­jete jim, aby vás kri­tiz­ova­li a zpo­chy­bň­ova­li vaše činy? To může něk­dy hod­ně bolet, ale je to oprav­du uži­teč­né. Nez­na­mená to, že musí­te všech­no rea­lizo­vat, ale měli bys­te ale­s­poň peč­li­vě kon­tro­lo­vat a zacho­vá­vat dob­ré věci (to je mimocho­dem také mou­drost z Bible).

3) Ptá­te se něk­terých přá­tel na jejich upřím­ný názor a jste za něj vděční, i když vám neří­ka­jí, co máte říkat?

4) Jste při­pra­ve­ni se pro druhé­ho obě­to­vat a být mu k dis­po­zi­ci, když potře­bu­je vaši pomoc?

5) Zají­má­te se sku­tečně o druhé­ho člo­vě­ka a nas­louchá­te mu? Přiz­ná­vám: Nas­louchá­ní pro mě čas­to není tak snad­né.

6) Jste ochot­ni odpus­tit své­mu příteli/přítelkyni, pokud vám ublí­žil ?

7) Žádáš sám o odpuš­tění, když něco poka­zíš, nebo se snažíš své chy­by zakrýt? Čas­to pro nás není snad­né požá­dat o odpuš­tění, ale uvě­domu­je­me si, že když to udělá­me, nez­tra­tí­me ani píď své kor­u­ny, ale nao­pak zís­ká­me píď navíc.
Mimocho­dem: Pokud jste ve svém živo­tě zaku­s­i­li Ježí­šo­vo odpuš­tění, bude pro vás také sna­zší odpouš­tět druhým a skvělé je, že vám Ježíš pomůže, když ho o to požá­dá­te.

8) Jste ochot­ni podě­lit se s ost­at­ní­mi o trič­ko, kte­ré máte na zádech, nebo dost­a­nou pou­ze trič­ka, ze kterých jste vyrost­li? Jiný­mi slo­vy: ště­drost je znám­kou sku­teč­né­ho přá­telst­ví.

9) Exis­tu­je jis­tě mno­ho dalších věcí, kte­ré vám pomo­hou na ces­tě ke sku­tečně dob­ré­mu přá­telst­ví. Nej­dů­leži­tě­jší však je: snaž­te se být sami sobě nej­lepší­mi přá­te­li. Hod­ně štěs­tí v tom­to směru!